Důležité bylo neztratit signál. Rekonstrukce rodinného domu totiž probíhala na dálku prostřednictvím Whatsappu mezi Prahou a Paříží: na jednom konci s interiérovou designérkou Monikou White a majitelkou domu na druhém. Skvělý výsledek vyvrací představu, že vztahy na dálku nefungují, že k rekonstrukci jsou zapotřebí hlavně bourací kladiva.
Více se dočtete zde.
Paříž, Londýn, New York, Indie, Nový Zéland, Vietnam, to není žádná nabídka cestovní kanceláře, ale města a země patřící k životům Moniky a Michaela Whiteových, kteří si zrekonstruovali stoletý dům v Praze. Do interiéru se viditelně promítly jejich oblíbené styly, umění a vzpomínky.
V rušném centru Prahy, kde turistická sezona trvá dvanáct měsíců, se moc dobře nebydlí. Manželé Whiteovi proto hledali klidnější adresu a velký byt s terasou, do něhož by se mohli přestěhovat se spoustou knih, obrazů a věcí.
„Nebylo to snadné, v realitní nabídce převládala podkroví plná šikmin, na které nic nepověsíte,“ vzpomíná Monika a dodává: „Nakonec to dopadlo jinak. Místo bytu jsme koupili činžovní vilu z roku 1914. Břevnov nás nadchl, je tu klid, nemusíme jezdit nikam na venkov, přitom je to pár stanic tramvají do centra. Když dneska někomu ukážu fotku před rekonstrukcí, nechápe, že se povedla taková proměna. Jediný člověk, který byl ze zchátralého stavu nadšený, byla moje maminka. Dům jí připomínal krásné toskánské ruiny.“
Více se dočtete zde.
Vzhled nového bytu v půdní nástavbě ovlivnily dva faktory: originální styl, který si jeho majitelka Irena oblíbila v pražském obchodě, jehož majitelka jí interiér pak zařídila. A dvě kočky domácí. Bylo totiž potřeba vybírat materiály, které odolají jejich drápkům. Návštěva byla připravena pro magazín Doma Dnes.
Na počátku příběhu byly vánoční ozdoby. Když se Irena začala rozhlížet po Praze, do níž se před devíti lety přestěhovala z Brna za prací, narazila na zajímavý obchod. Chodila se do něj dívat na nábytek a doplňky, inspirovala ji exotická atmosféra, před Vánoci si tu kupovala dekorace na stromeček.
„Mimochodem jsem se dozvěděla, že majitelka obchodu je interiérová designérka. Tehdy jsem jí řekla: jednou si od vás nechám zařídit byt,“ vzpomíná Irena.
Jak paní Irena společně s Monikou White postupovaly při vytváření jejího nového domova se dál dočtete zde.
V bytě bývalé diplomatky a dnes bytové designérky a majitelky obchodů s nábytkem a doplňky Le Patio se potkávají různorodé materiály a styly. Výsledkem je originální domov, kde se Monice White i jejímu partnerovi dobře žije.
Více se dočtete o bydlení v centru Prahy zde.
Přestože byznysmen Mike cestuje a žije v podstatě po celém světě, přece jen má dvě útočiště: jedno v Americe a druhé v Praze. Jeho byt je vždy otevřený návštěvám.
Představa byznysmena byla jasná: chtěl, aby byt odrážel jeho kosmopolitní osobnost a aby se v něm cítil dobře nejen on, ale i přátelé, s nimiž rád tráví čas. Ale také aby každý měl i své soukromí. Dispozice bytu tyto požadavky dokonale splňuje, v levé části bydlí Mike, v pravé jeho hosté a vše spojuje hlavní obytný prostor: kuchyň, jídelna, relaxační zóna a obývák.
„Proto jsem byt pojala jako hotelové apartmá a současně cestu kolem světa. Což je vidět například v ložnicích, jedna je v provensálském stylu, druhá evokuje Thajsko, a kdyby bylo třeba, hosté mohou přespat i v Mikeově pracovně, kde je rozkládací sedačka. Tento prostor připomíná Afriku. Jeho ložnice se nachází ve druhé části bytu a je spojená s malým obývákem, šatnou a koupelnou. Celou tuto soukromou část jsem pojala v typicky pánském stylu,“ vysvětluje designérka Monika White.
Více si přečtete zde.
Původně měla bytová designérka Monika White pouze vyřešit barevnost stěn hlavního obytného prostoru a vyměnit pár kusů nábytku. Jenže za těmito kroky následovaly další, až vše vyústilo v totální změnu interiéru v country chic stylu.
Bílá barva byla prvotním impulsem, který v důsledku odstartoval kompletní proměnu interiéru. „Když jsem tu byla poprvé a viděla, jak monumentální je hlavní obytná místnost s trámy, navrhla jsem do ní bílou barvu na stěny. Majitelce se to zpočátku nezdálo, asi čekala tmavší odstíny, ale nakonec mi dala volnou ruku. Bílou jsem doplnila hnědošedou na čelní stěně, ovšem prostor se výrazně proměnil i díky částečnému obložení cihlami v místech krbu a ještě na protější stěně u schodiště,“ popisuje Monika White.
Obložení cihlami se tak stalo hlavním výchozím bodem proměny. Inspiraci Monika našla v domech na Long Islandu (zhruba hodina jízdy vlakem z New Yorku a přitom v přírodě), kde jsou také často k vidění cihlové fasády, bílé trámy a světlé interiéry.
Jenže jak se věci postupně začaly měnit a styl sjednocovat, nezměněné části stále víc vyčnívaly. Proto se obě ženy nakonec domluvily, že interiér projde kompletní proměnou, byť v krocích, které na sebe nijak logicky nenavazovaly.
Pořizovala se nová okna v bílé barvě, ladily se závěsy a římské rolety, opravovaly podlahy, vyhazoval a naopak dokupoval nábytek. Úpravu doznala také kuchyň a díky odstranění příčky v chodbě se propojil celý prostor v přízemí.
Více si přečtěte zde.
