Vždy na začátku září jezdívám pravidelně do Paříže. Nejen že ráda znovu navštěvuji město, kde jsem prožila kus života, ale vždy se těším na to, až uvidím, v čem lidé chodí na ulicích, v jakém stylu jsou naaranžované výlohy předních módních domů a designových obchodů společně s přehlídkami designu na veletrhu Maison & Objet. Jsou tu k vidění nejen nové kolekce nadcházející sezóny, ale především cítit duch doby a nové trendy, které přináší.

Je zřejmé, že 70. léta jsou nadále silnou inspirací  nejen v módě, ale i v designu. V interiérech se to projevuje jednak použitými materiály – mosaz, mramor, tapety, koberce.. barvy jsou velmi tropické – zelená, cihlová, vínová, tyrkysová a to vše je často doplněno palmovými motivy. Palmy jsou na tapetách, potiscích látek nebo je alespoň musíte mít živé v květináčích.

Nejlepší design je často k vidění v restauracích a hotelech, proto jsme si vytipovali několik nově otevřených míst zrekonstruovaných slavnými designéry. Navíc momentálně s manželem pracujeme na rekonstrukci budovy s  kavárnou, která je částečně ze 70. let, proto nás zajímalo, jak se s tímto obdobím poprali slavnější kolegové.

Mosaz je cool

Tom Dixon je autorem velmi diskutované rekonstrukce ikonického Le Drugstore (https://restaurantledrugstore.com/en/ledrugstore) na Champs-Élysées. Je to místo, kde se lze tradičně do pozdních nočních hodin najíst nebo nakoupit. Myslím, že se rekonstrukce velmi zdařila – působí nenásilně, člověk má pocit, že prostor takhle vypadá po desetiletí a přitom je velmi precizní a krásný v detailu. Úžasné „dixonovské“ lampy z mosazi zdobí strop ve tvaru včelího úlu, otevřená mramorová kuchyň je opravdu krásná a je zážitek pozorovat balet kuchařů v černém na pozadí bílého mramoru a mosazného baru. Doporučuji se usadit do pohodlných barovek a vše pozorovat se sklenkou vína.

Le Drugstore:

Nenápadný luxus – Monsieur Bleu

Nedaleko Champs-Élysées je také Palais Tokyo, kde sídlí Muzeum moderního umění s fantastickou sbírkou umění 1. poloviny 20. století. V budově, která je v okázalém Art Deco stylu, je další nový magnet pařížské gurmánské scény, zrekonstruovaná restaurace Monsieur Bleu (https://monsieurbleu.com/), jejíž interiér navrhnul známý architekt Joseph Durand. Atmosféru tohoto místa nejlépe vystihují její majitelé, když říkají: „ Jsme to, po čem toužíme – boho, gastronomičtí dandyové a umělci“. Byla jsem zde nadšená z barevnosti a krásných luxusních materiálů, jako je mramor a samet, které se naprosto nekonvenčně potkávají s vlnitým betonem nebo starou cihlovou zdí, která je záměrně neopravená. Vše působí harmonicky a neokázala, ale když se zaměříte na detaily, vidíte kvalitu. Navíc odtud máte pěkný výhled na Eiffelovku, můžete jít i na terasu. Je to zkrátka skvělý tip, kam jít za povedeným současným designem a zároveň si užít Paříž.

Monsieur Bleu:

Po letech severského minimalismu  Joseph Durand  a Tom Dixon patří mezi architekty, kteří znovu navracejí  interiérům  pocit luxusu v krásných detailech, barevných kombinacích a používání ušlechtilých materiálů. Přitom neváhají odlehčit luxusní materiál obyčejným betonem nebo cihlami.

Kdo má chuť aplikovat tento trend doma, aniž by měnil celý interiér, může zkusit sametové polštáře nebo mosazný stolek s mramorem.

Fondation Cartier

Zážitek jsme měli také na druhém, levém břehu Paříže, kde je na Montparnassu Fondation Cartier sponzorovaná slavnou značkou (https://www.fondationcartier.com/en/?locale=en). Už samotná budova je architektonický skvost od v Praze známého Jeana Nouvela. Za navštívení stojí i její zahrada, která je téměř pralesní oázou uprostřed města: Udržovaná, ale přesto v ní vládne přirozenost a určitá divokost.  Vysoké staré stromy zasadil samotný Chateaubriand. Skvělá varianta pro odpočinek s tím, že si dáte vynikající kávu ve žlutém bistru.

V prostorách jsou často k vidění dobré výstavy. My měli štěstí na výstavu fotek zaměřených na auta – a tak bylo příjemné pozorovat hravost dětí i dospělých, které přitáhnul venku vystavený exponát starého auta, které hrálo jazz, když jste si do něj sedli.

Fondation Cartier:

Móda: Nebojte se barev a exotiky

Pokud pomineme všude přítomné palmy, dalším trendem, se kterým se musíme vyrovnat, je „mongolský hippie“ styl, který zasáhnul všechny kategorie obchodů a butiků. Byl k vidění ať už v luxusním  concept storu Colette nebo v Zaře. Jak jsem se dozvěděla od jedné majitelky módního butiku, která má třicetileté zkušenosti v oboru, tento trend je zřejmě inspirovaný kolekcí Yves Saint Laurenta ze 70. let, kterou tvořil se svou múzou Loulou de la Falaise.

Spousta střapců, třásní, kapuce, temné barvy, těžké šperky – to vše dohromady může být pro naše středoevropské poměry příliš. Proto bych si zřejmě z tohoto trendu vybrala jen pár prvků a kombinovala je s jednodušším oblečením.

Jediný, kdo se vymykal trendu Jungle / Hippie70’s, byl Chanel, který dává přednost základním barvám, jako jsou modrá, žlutá a červená a černá. Jsem tedy zvědavá, jaké barvy uvidím v Paříži za rok.

Nové trendy z Paříže:

Jak postupuje designérka Monika White při navrhování a zpracování projektů v zahraničí? A proč je důležité tvořit v souladu s géniem loci? Tentokrát se za prací vydala na Ibizu.

S mým stálým americkým klientem, pro kterého jsem již dělala několik projektů interiérového designu v Praze, se známe více jak pět let, takže poměrně dobře rozumím jeho životnímu stylu a vkusu. Když mě poprosil, zda bych mu pomohla designově změnit vily, které chce pronajímat na Ibize, bylo to pro mě příjemné překvapení. Půjde o změnu interiérů několika již vybavených vil v co nejkratší době – sezóna už začíná.

U všech nových lokalit, kde vedu buď projekt interiérového designu nebo celkovou rekonstrukci, se mi osvědčil následující postup, který využívám i na Ibize:

•    Vydefinovat si, do které cílové skupiny patří uživatelé daného objektu – jde o rodiny s dětmi nebo spíše mladé lidi? Co mají rádi, jaký je jejich životní styl?

•    Pochopit, jaký styl má místo samo o sobě, jak tam vypadají podobné nemovitosti, jako jsou ty, o jejichž interiér se budu starat.

•    Seznámit se s životním stylem místa – co je tam populární, co naopak „out“.

•    Když už jsem na místě, nemovitosti pečlivě projít, udělat dokumentaci.

•    Projít místní obchody a rozhodnout se, zda se vyplatí využít služeb lokálních dodavatelů nebo vyjde výhodněji některé věci dovézt z Česka.

Ibiza styl

Ibiza je krásný bílý ostrov s tyrkysově modrým mořem a super plážemi. Na rozdíl od ostatních podobných ostrovů navíc nabízí klubový život. Sjíždějí se sem nejslavnější DJové z celého světa. Turistická sezóna byla na ostrově donedávna definovaná otevírací dobou nejpopulárnějšího chrámu elektronické hudby – klubu Space. Od 12. května se tak na Ibizu vždy začíná sjíždět specifická skupina lidí, kteří se rádi baví a mají na to peníze. Minulý rok se Space uzavřel, protože jeho majitelovi je už 80 let, nicméně další slavné kluby pokračují v ostrovní tradici. Tančí se zde nepřetržitě, v jakoukoliv noční i denní dobu!

Tomuto životnímu stylu také odpovídá móda a celkový design ostrovních domů. Je zde ve vzduchu všudypřítomný latino groove daný polohou ostrova smíchaný s velkorysým a okázalým stylem. Je to logické, když na letišti přistává víc jak sto privátních letadel denně. O velkou koncentraci miliardářů i hvězd showbyznysu zde rozhodně není nouze. Tomu také odpovídají ceny – pronájem stolu v klubu může klidně vyjít i na 10 000 dolarů.

Kromě klubů zde můžete navštívit nespočet workshopů i pravidelných lekcí jógy, budhismus je zde součást ostrovního stylu. To se zákonitě odráží v módě, kterou bych nazvala jako „sexy hippie“. Nosí se tu různé hippie oblečky, ale rafinovaně zkombinované tak, aby spíše více odhalovaly, než zahalovaly opálené a vysportované těla. In jsou klobouky a bílá barva. Tomu také odpovídá nabídka obchodů, které jsou velmi pěkné, s příjemným personálem připraveným na bohatou klientelu.

Očista stylů – aneb designové neřesti

Když mě klienti osloví s přáním upravit interiér, první fáze probíhá ve stylu velkého čištění – od nánosů nábytku a bytových doplňků. Na Ibize tomu nebylo jinak – čekal zde na mě pořádný úklid! Nejde jen o to, co všechno je třeba odstranit, ale také čím stávající prostory doplnit, za co předměty nahradit. Proto jsem po počátečním „stylovém detoxu“ v jednotlivých vilách přistoupila k celkové harmonizaci interiérů a aktualizaci vybavení.

Odstrašující stylové prohřešky

•    Majitelé se snažili svoji hippie minulost ukázat prostřednictvím Buddhů v různých podobách. Zřejmě zde na ostrově byli Buddhové v určitém období populární, a tak se majitelé objektů řídili heslem: čím více, tím lépe. Tohle samozřejmě v designu neplatí – myslím, že je pěkné propojovat kultury, ale vždycky byste měli vědět, kde jste: Právě se nacházíte na Ibize a ne v ášramu v Indii. Proto jedním z kroků, které navrhuji, je výměna Buddhů za kvalitní fotky ostrova.
•    V další vile se musím vypořádat s opakem rustikálního stylu: zvláštní odnoží glamour kýče. Majitelé totiž plánují, že by zde mělo být velké akvárium s umělými svítícími medúzami. Nechápu, jak si někdo na tak krásném ostrově může chtít ve své vile zazdít okno a do výklenku dát umělé medúzy. V dalším pokoji nevěřícně zírám na světla nainstalovaná podél celého stropu, která v diskotékovém rytmu mění svoji barevnost zřejmě inspirovanou barvami duhy. Asi není třeba popisovat, jak toto osvětlení ladí s černým umělohmotným nábytkem a doplňky ve stylu Ludvíka XV. Ve svém reportu jsem proti všemu…

Splněný sen

Na zpáteční cestě letadlem do Prahy si uvědomuji, jaké mám štěstí – konečně si mohu dopřát pracovat se současnými designovými trendy v prostředí, kde dávají smysl! Mohu si bezstarostně umístit ratanový nábytek do exteriéru, neomezovat se jen na interiér, protože je zde většinou pěkné počasí. Je skvělé kombinovat bílou lněnou pohovku na loungové verandě s mými oblíbenými světly Ay illuminate z přírodních materiálů. Okolní prostředí k tomu jen vybízí. Květiny, které u nás máme v interiérech v květináčích, zde rostou přirozeně. Můj oblíbený styl je právě tady na svém přirozeném místě.

Čtěte také na Marianne.cz zde.

Většina Čechů létá v létě do Řecka ráda a často. Nicméně nikomu z nás se v letních měsících nechce do Athén, kde bývají minimálně čtyřicetistupňová tepla. Proč nevyužít pravidelné linky z Prahy a podívat se do Athén, když je u nás už zima, ale na jihu příjemné klima? S manželem jsme zde byli koncem října a měli jsme skvělých 24 °C. Dokážu si představit, že stejně příjemně zde bude i v dubnu nebo začátkem května.

Všichni významní zde nějakou dobu pobývali

Athény odjakživa přitahovaly všechny významné osobnosti, které tam vždy nějakou dobu byly. A tak je tato kolébka kultury plná památek a skvělých muzeí. Všudypřítomná historie vytváří nezapomenutelný genius loci. Málokdo však ví, že prvním řeckým králem se stal původně bavorský princ Otto. To on dal základy dnešní architektuře moderních Athén.

Důležité: hotel s výhledem na Akropoli

Pokud jste v Athénách, tak si dovolte to potěšení a ubytujte se v hotelu se střešní terasou, odkud budete mít výhled na Akropoli. Každý večer totiž můžete sledovat postupné rozsvěcování všech chrámů. První světýlko se objeví v Pantheonu a postupně pak přibývají všechny chrámy, až svítí celá Akropole. Tato fantastická show je z dílny stejného architekta, který rozsvítil Eiffelovku. Námi vybraný Electra Metropolis Hotel měl střešní terasu fantastickou. Pokud nechcete utrácet za ubytování v centru, tak si alespoň před rozsvěcováním chrámů zajděte do některého z těchto hotelů na večerní aperitiv a máte o výhled na světelné divadlo postaráno.

Na Akropoli pouze ráno

Je dobré si na prohlídku Akropole nechat jeden den, protože i v jejím okolí je k vidění řada fantastických památek, které jsou navíc méně turistické. Původní stavby můžete obdivovat díky tomu, že moderní zástavba byla v okolí včas zastavená. Určitě svoji prohlídku začněte brzy ráno, abyste se vyhnuli davům turistů. Každopádně si zkontrolujte otevírací hodiny všech památek, které hodláte navštívit. Každý monument se otevírá jinak, tak ať nejste nepříjemně překvapení. Naštěstí Řekové vyslyšeli protesty turistů a otevírací dobu prodloužili z původních pár hodin alespoň tak, jak je jinde v Evropě obvyklé.

Muzea s úžasnými kavárnami všude kam se podíváš

Velkým požitkem pro mě byla návštěva soukromého muzea Benaki (http://www.benaki.gr/index.asp?lang=en), které ve 30. letech založil bohatý Řek ze svých sbírek. Toto malé kompaktní muzeum najdete ve vládní čtvrti. Navíc má výbornou a ne příliš drahou restauraci na střeše. Naprosto fascinující jsou kolekce Muzea kykladského umění (https://www.cycladic.gr/en). Tato prehistorická kultura z počátku doby bronzové pocházející z ostrova Kyklády evidentně inspirovala takové umělce, jako byl Modigliani nebo Picasso. Opět musím zmínit úžasnou muzejní kavárnu!

Co mě naopak zklamalo, bylo nové muzeum Akropole, otevřené od roku 2012. Záměrem bylo vytvořit velkolepý architektonický projekt, ale budova mně spíše připomínala německou letištní halu, kde navíc byli nepříjemní zaměstnanci.

Po této nevydařené návštěvě bylo pro nás doslova balzámem pro duši strávit 6 hodin ve starém archeologickém muzeu, kde opět byla skvělá kavárna. Prostory kavárny vytvořené v muzejním patiu zdobí sochy, které byly vytažené z vraku lodi, a tudíž jejich povrch zoxidoval, čímž se vytvořil naprosto fascinující současný vzhled. Z expozice bych hlavně zmínila kolekci šperků, které na mě působily tolik současně – kdyby to bylo možné, hned bych si je zakoupila. Další zajímavost – forma srdíčka, které dnes umí nakreslit kdokoliv – se vyvinula z motýlích křídel! Tento vývoj můžeme sledovat už na hlavicích slavných jónských sloupů.

Kosmetiku jedině v lékárnách, zajímavé módní značky v buticích i v hotelech

Řecká přírodní kosmetika je u nás poměrně známá i díky značce Korres. Co je dobré vědět, že Řekové prodávají v lékárnách spoustu přírodních značek, které jsou na bázi buď olivového nebo arganového oleje a jiných. Pokud si chcete přírodní kosmetiku pořídit, jděte do lékárny. Lékárníci jsou vždy velmi ochotní, skvěle poradí a ještě vám dají spoustu vzorečků.

V hotelu King George (http://www.kinggeorgeathens.com/) jsem narazila na zajímavou řeckou značku oblečení, které se velmi podobalo Hermes. Dodnes mě mrzí, že jsem si nic nepořídila, ani si nepamatuji název, ale pokud se do Athén vrátím, vím, kam znovu jít. Z dalších módních zastávek to je určitě Efkrasi boutique – měli tam velmi krásné plavky.

Rehabilitovaná industriální čtvrť Gazi

Také do Athén dorazila móda rehabilitování starých továrních čtvrtí. Milovníci industriálního stylu se tak můžou ve čtvrti Gazi kochat komplexem Technopolis, který vzniknul transformací bývalé plynárny, kde je spousta zajímavých kaváren, galerií, jsou zde často koncerty. Opravené červené komíny této čtvrti patří k nočním dominantám Athén.

Skvělé jídlo a ty boty..

V ulicích jsem také zaznamenala velké množství obchodů s botami, kterým jednoduše nelze odolat.

V Řecku je vždy příjemné se najíst v místních tavernách, ale když už znáte jídelníček typických řeckých delikates nazpaměť, určitě vás potěší něco jiného: Restaurace Moma (http://momarestaurant.gr/el/) propojuje řeckou kuchyni s moderním přístupem k jídlu, které je skvělé, mnohdy servírované v nečekaných kombinacích. Navíc pokud chcete pít něco jiného než řeckou Retsinu, zde je skvělá příležitost poznat moderní řecká vína.

Cape Sounion a athénská riviéra

Pokud máte víc času, bylo by chybou se z Athén nepodívat k moři, které je vzdálené cca 70 kilometrů od řecké metropole. Cape Sounion je vyhlášeným letoviskem athénské riviéry. Proto je snad lepší se zde ubytovat mimo sezónu, jako jsme to udělali my. Úžasný výhled na moře a celkový nezapomenutelný genius loci již oceňoval lord Byron, který zde pobýval a stejně jako my obdivoval fantastický chrám Poseidona. My se kvůli chrámu a krásné přírodě přesunuli sice do méně luxusního hotelu, ale který byl přímo na pláži – jen abychom byli co nejblíž. Snad i proto byl Poseidón, starořecký bůh moře a vodních živlů, k nám přívětivý, a mohli jsme si ještě na konci října moře náležitě užít.

Napsala Monika White

Majitelé francouzské značky Côté Table každoročně zvou svoje VIP klienty do svého sídla v Bordeaux, aby jim představili novou kolekci ještě dříve, než půjde oficiálně na podzimní přehlídku Maison & Objet. Letos jsem si na služební cestu vyhradila více dnů, abych kromě pracovních povinností mohla strávit pár dnů navíc v tomto místě, které Francouzi považují za jedno z nejpříjemnějších měst k životu.

Proměny Bordeaux

Pokud jste zavítali do Bordeaux třeba před patnácti lety, nevěřili byste, že toto město jednou bude na seznamu Francouzů nejvyhledávanějším místem k životu. Doprava byla otřesná, všude dopravní zácpy, smog a stres. S příchodem odvážného starosty Alaina Juppého se věci začaly radikálně měnit: Systém dopravy v centru města se totálně změnil díky zavedení tramvají, nových parkovacích zón a cyklostezek, takže zácpy tu dnes téměř neexistují. Celé město se otočilo k řece, která jím protéká a v minulosti zajistila jeho bohatství – Bordeaux bylo významným přístavním městem. Nicméně v posledním století se na to pozapomnělo a tak bylo nábřeží špinavé a nevyužívané. Díky urbanistické vizi radnice se nábřeží oživilo zahradami, kde se piknikuje, sportuje, jsou tu trhy a koncerty a tím pádem zde obyvatelé města rádi relaxují. Zkrátka vidíte, že ve městě to skutečně žije.

Tou nejúžasnější dominantou města je fontána, která má tvar obří vodní plochy vysoké pouhé dva centimetry. Jde o jakési vodní zrcadlo, které vytváří v každém ročním období zajímavé efekty – např. vypouští páru, zrcadlí historickou budovu burzovního paláce nebo je skvělým brouzdalištěm pro místní děti i dospělé.

La Cité du Vin

Během naší návštěvy jsme měli možnost shlédnout právě otevřenou La Cité du Vine, která aspiruje na to být nejen mezinárodním muzeem vína, ale je zejména jakýmsi interaktivním místem, které své návštěvníky seznamuje s historií a kulturou produkce vína a upevňuje tak pozici Bordeaux jako světového hlavního města vína. Odvážná futuristická budova v podobě obřího dekantéru architektů Anouk Legendre a Nicolase Desmazièrese nabízí speciální programy zaměřené na poznávání vína, možnost zakoupení vybraných vín ve speciálním obchodě, posezení v několika restauracích s úžasným výhledem nebo procházek v přilehlých zahradách, které vedou až k nábřeží. Muzeum je spojené s centrem města lodí, která je součástí MHD.

CAPC Muzeum současného umění

Díky svému přímému spojení s mořem je Bordeaux město s bohatou historií. V 18. a 19. století se zde vybudovala velká přístavní skladiště pro exotické zboží dovážené z francouzských kolonií. Zde se skladovala káva, kakao, koření, bavlna a jiné, aby je pak obchodníci rozváželi dál do severní Evropy. Budovy těchto skladišť se již v 70. letech minulého století staly centrem kulturních akcí a dnes jsou muzeem současného umění, kde má svoje významné místo i architektura. Samotná přeměna doků v prostory muzea byla realizovaná známou francouzskou designérkou Andrée Putman, která pojala fantastickým způsobem interiéry. Putman říká, že se inspiruje Charlesem Baudelairem, který definoval modernost jako nikdy nehynoucí minulost, jež se na sebe raději dívá jiným způsobem. To je něco, co je pro mě osobně velmi inspirativní. V rámci návštěvy neopomeňte návštěvu střešní zahrady.

Skvělá gastronomie a Notre Dame v Bordeaux

Kousek od nábřeží v sousedství nádherných veřejných zahrad (Jardin Public), které by neměl vynechat žádný milovník trvalkových záhonů, najdete čtvrť Chartrons, jejíž hlavní tepnou je ulice Notre Dame. Tato Notre Dame je ovšem zcela světská – jde o hip čtvrť plnou zajímavých butiků s módou a designem a autentických restaurací. Je jasné, že jste v místě s jednou z nejlepších tradic v gastronomii na světě, tak si to užijte. Víno je místní, ryby a mořské plody z nedalekého Atlantiku a kulinářská tradice sahá až k Římanům. My s manželem velmi rádi chodíme do typické brasserie Chez Dupont, kde kromě skvělého jídla obdivujeme autentický interiér a skvělou atmosféru. Zážitkem je také návštěva jedné mnoha místních tržnic, kde jsou často otevřená populární bistra. Nejraději máme tržnici Marché des Chartrons, kde je několik brasserií s terasami. V Chartrons se budete cítit jako v pařížském Marais před 20 lety, kdy bývalo více autentická.

Fête le Vin

Pokud jste milovníci vína, může vás nadchnout červnový Svátek vína, což je týden ochutnávek přímo v centru města, kde se hlavní bulvár promění ve velké tržiště plné vinařských stánků. Umožní vám tak degustovat všech 57 apelací vín z oblasti Bordeaux a ochutnávky doprovázet takovými regionálními lahůdkami jako je foie gras, ústřice z Arcachonu nebo místní sýry. V rámci festivalu se uskutečňují i prohlídky slavných Chateaux v Medocu a St. Emilionu, tedy ve vinařstvích, kam se laik vůbec běžně nedostane. Všude hraje hudba do noci, potkáte zde spoustu lidí. Na druhou stranu je jasné, že ubytování je v tuto dobu dražší a hlavně téměř vyprodané. Takže těm, kdo upřednostňují decentnější prohlídku města, naopak toto období nedoporučuji.

Za vším hledej starostu

Francouzští starostové jsou voleni na 6 let a Alain Juppé v Bordeaux působí v rámci již třetího volebního období. Bordeaux je samozřejmě historické město založené Římany, má svoji tradici. Nicméně mělo i svá stinná období a to, že bylo v roce 2015 zvoleno nejlepší evropskou destinací, je zásluhou výrazné postavy starosty, který má vizi a nebojí se realizovat revoluční projekty i navzdory tomu, že nebude vždy u všech populární. Každopádně výsledek je fascinující – myslím, že nejen většina Francouzů by zde chtěla žít…

Napsala Monika White

Šedivé deštivé dny, pracujete 12 hodin denně, dochází vám energie, ale nemůžete si dovolit odletět alespoň na týden za sluníčkem. V těchto chvílích manžel zavelí:“Jedeme na víkend do Rakouska, do Loisium hotelu Stevena Holla.“ A já vím, že už bylo načase se nechat trochu rozmazlit, odpočinout si kousek od našich hranic. Tentokrát vyrážíme už poosmé.

Myslím, že to všechny pracující ženy znají – máme rády svoji práci, svoje rodiny, ale někdy jen posezení s kamarádkou v kavárně na odreagování nestačí. Proto doporučuji vyrazit na víkend k rakouským sousedům – nejen s partnerem, ale i s kamarádkou si užijete kosmopolitní prostředí s milým servisem. Nazpět se vrátíte jako znovuzrozená.

Rakouská tradice vinic

Rakouské veltlínské zelené nebo ryzlinky jsou světově proslavené a také v Čechách je známe poměrně dobře. Logické by tedy bylo si představovat, že vinice v blízkém Rakousku budou mít podobný charakter jako ty moravské. Jedním z vinařských regionů je údolí Kamptal, kde se nachází oblast Langenlois, vše samozřejmě poblíž Dunaje. Do roku 2001 tato oblast byla známá svými historickými vinnými sklepy a podzemními kamennými chodbami starými 900 let, ale byla vlastně podobná mnoha jiným vinařským oblastem s kvalitním vínem, barokními domky a milými lidmi. Pak ale došlo k převratné změně:

Z New Yorku na rakouské vinice

V roce 2001 byl osloven slavný newyorský architekt, Steven Holl, známý svým fenomenálním přístupem k propojení architektury s okolní přírodou, aby vystavěl hotel, který by vzdal hold vinařské oblasti a její historii. A superhvězda architektury, mimo jiné držitel ocenění Alvara Alta, oblast Langenlois proměnila ve vyhledávaný odpočinkový resort.

Boutique hotel Loisium se stal jakousi metaforou vína, propojením historického s moderním. Je ojedinělým designovým počinem, který přitahuje své specifické návštěvníky. Zelené, žluté a červené tóny interiérů jsou inspirovány měnícími se barvami vína, stejně tak nábytek a další vybavení hotelu odkazují na kulturu vinných sklepů. Vše, včetně světel a nábytku, je podle původních Hollových návrhů.

Stavba se dá rozdělit do tří úrovní – podzemní, již dříve existující část, historických vinných sklípků, které jsou přístupné veřejnosti. V druhé, zemní části, je zabudovaná recepce a vinařské centrum (interaktivní centrum s vinotékou) a ve třetí části je samotný hotel a spa resort. Geometrie hotelu a spa resortu je inspirovaná řadami vinic, byly použity materiály v barvách země. To vše vytváří zajímavou interakci s okolní krajinou.

Vinné terapie a bazén s výhledem do krajiny

Až se dostatečně pokocháte zajímavým designem, můžete okusit spoustu relaxačních vinných terapií, které nabízí tisícimetrový spa resort, kde kromě fitness centra a vyhřívaného venkovního bazénu si můžete užít speciální relaxační terapie využívající víno ve všech jeho podobách. Je libo horkou koupel ve speciálním vinném výtažku se zábalem z vinných kvasnic nebo masáž olejem z vinných semínek? Údajně je víno ve všech svých podobách velmi dobrým antioxidantem. Já osobně jsem ještě žádnou terapii neabsolvovala, protože se pro velký zájem musíte vždy objednat předem. Nicméně dvacetimetrový vyhřívaný bazén si užívám vždy. Je úžasné plavat v teplé vodě s výhledem do vinic a cítit se skvěle za jakéhokoliv počasí.

Systém sedmi klíčů

Na recepci dostáváme mapu a sedm klíčů. Tento systém naprosté důvěry a určité neformální domáckosti mě absolutně nadchnul! Sedm klíčů je totiž od sedmi sklípků, ke kterým se dostáváme v rámci okruhu vyznačeného v mapě. Po cestě vinicemi máme krásné výhledy do krajiny, míjíme zajímavé skulptury, můžeme se posadit. V každém sklípku na nás čeká lednice s víny, která samozřejmě můžeme konzumovat podle našeho uvážení.

Dostupnost a koho pobyt v Loisiu nadchne

Z Prahy se do Loisia dostanete autem za tři hodiny. Tím, že je hotel s vinicemi kousek od Vídně, můžete celý pobyt završit návštěvou rakouské metropole. Region je také vyhledávaným cyklistickým rájem. Kromě malebné přírody můžete obdivovat četné slavné kláštery nebo i hrad Durnstein, kde byl vězněný Richard Lví Srdce.

Samotný hotel pak přitahuje specifickou skupinu návštěvníků, kteří sem jezdí za vynikajícím vínem a nevšední architekturou. Vždy se nám poštěstí v hotelu seznámit s někým zajímavým, kdo je velmi kosmopolitní nebo kreativní.

Navíc vinné centrum je poměrně důmyslně vybudovaný projekt – už samotný vstup přes vinice je stylový. V centru návštěvníkům ukážou celý proces výroby vína, ochutnávky vín z oblasti se sýry a klobáskami jsou samozřejmostí, stejně tak jako velký obchod, kde si vína můžete zakoupit.

Pokud tedy milujete kvalitní vína a zajímavou architekturu, rádi pěstujete turistiku či cykloturistiku nebo si jen chcete odpočnout, Loisium se stane vaší oblíbenou destinací.